2005 --- 09.09. - Libor Žůrek - "Tak rychlý jako Forrest Gump nejsem," říká Libor Žůrek
Fík: Ahoj Libore. Můžeme si tykat? Libor: Ahoj, jo, jasně. Můžeme si tady sednout.
Fík: Nejprve k tomu dnešnímu zápasu. Už jsi byl v kabině? Libor: Ještě ne.
Fík: Co očekáváš, že tam bude? Libor: No tak jako po každém prohraném zápase. Špatná nálada, nikomu není v takových chvílích do řeči. Dvakrát víc nás mrzí to, že prohrajeme doma.
Fík: Ten druhý poločas v Mostu, to byl celkem zmar, dneska už to byl totální chaos. Vidíš nějakou šanci na zlepšení v dalším zápase v Brně? Libor: Teď nepřemýšlím moc dopředu, v hlavě se mi přehrává zápas s Boleslaví a co bude dál, to je ještě daleko. Teď máme ještě Třinec, ten musíme porazit. Potom hrajeme v Brně, tam nás taky nic lehkého nečeká, ale teď mám úplně jiné myšlenky. Hlavně se mi honí v hlavě to, že jsme dneska nevyhráli.
Fík: Tak já bych přešel k jiným, možná trochu veselejším otázkám. Líbí se ti tvoje přezdívka? Libor: (smích) Líbí, nelíbí, když si ji vymysleli fanoušci, tak asi jo. To patří k fotbalu.
Fík: Viděl jsi film? Libor: Jo, viděl jsem, viděl jsem ho.
Fík: Myslíš si, že jsi tomu filmovému Forrestu v něčem podobný? Libor: Tak rychlý nejsem. Já bych nechtěl sebe hodnotit, nějaký Forrest. Je to od fanoušků pěkné, že mi takovou přezdívku dali, ale já jsem Libor Žůrek. Je to od nich pěkné, ale já zůstávám sám sebou.
Fík: Jaký máš čas na 100 metrů? Libor: To po mně chceš moc, to fakt nevím.
Fík: Vnímáš pozdvižení v hledišti, když někoho střídáš a dostáváš se do akcí? Jak to na tebe působí? Libor: Abych řekl pravdu, tak to působí docela dobře. Když třeba přijde 6 000 lidí, tak tady vytvoří super atmosféru a je to strašně slyšet. Je to fakt hodně slyšet na hřišti a hodně nám to pomáhá v zápasech. Když třeba jdu do brejku, tak mám za sebou lidi, kteří hučí a je to znát. Více nás to takhle motivuje, povzbuzuje, pro ty lidi chcete zakončit ten brejk, aby se bavili. Je to příjemné.
Fík: Jak jsi spokojený se svojí pozicí v Baníku? Libor: Pozice v Baníku... Já bych nechtěl nějak hodnotit pozici v Baníku. Já jsem po mistrovství Evropy (hráčů do 21 let v r. 200x - pozn. F) a po titulu mistra Evropy měl nabídku z Liberce a už jsem tam byl jednou nohou. Liberec v té době hrál Ligu mistrů a já už jsem byl domluvený skoro na přestupu. Nebudu tady rozvádět, že se to zadrhlo, ten přestup nevyšel, já jsem zůstal v Baníku a od té doby chci podávat v Baníku co nejlepší výkony. Ta pozice v Baníku určitě není ideální, jednou hraju, jednou ne, ale je to způsobené třeba způsobem hry, jakým hrajem, systémem, jestli trenér využije moji rychlost, nebo bude využívat jiné typy hráčů. To záleží na trenérovi, jak se mu hodíte do koncepce.
Fík: Když dáš gól, je to většinou za rozhodnutého stavu. Těch důležitých, např. prvních nebo vyrovnávacích, je méně. Čím to je? Libor: Tak asi tím, že nehraju od začátku. Když nastoupím, tak mám šance a chybí třeba málo, abych ho dal. Je to způsobeno asi tím, že přijdu třeba na půl hodiny a chci dokázat, že na to mám hrát od začátku a snažím se do toho dát nejvíc a třeba dát gól, upoutat trenéra tak, aby mě v dalším zápase postavil do základu. Je to asi tou mojí vytížeností.
Fík: Zdá se mi, že proti dřívějšku jsi kromě rychlosti přidal i trochu fotbalovosti, že už to není jenom sprint a rána, ale i klička a nahrávka. Je to z popudu trenéra nebo máš dojem, že je to v tobě, že vyzráváš sám? Libor: Já nevím, kdo to tady vymyslel, že nejsem do kombinace. To mi tady ušili někteří lidi, že nemůžu hrát od začátku a že do plné obrany a takové řeči. To je úplný nesmysl. Přitom v zápase záleží na úplně jiných věcech. Záleží na načasování té nahrávky, jak si naběhnu, tím jestli hraju od začátku. Jestli dostanu nahrávku super do uličky, tak je jedno, jestli ji dostanu v 1. nebo v 70. minutě. Snažím se zapojovat i do kombinace, narážečky, nečekám furt jenom na dlouhý balón. Nejsem prostě nějaký bijec, který by chodil do vápna a vyhrával hlavičky, já nejsem takový typ. Jsem prostě jiný typ hráče. Teď se snažím přidat kombinaci. U útočníka záleží hlavně na záloze, jaký dostane balón. Když nedostane žádný balón za zápas, když hrajou to, co mu nevyhovuje, tak se ten útočník neprosadí. To vidíte i ve světě. Kdyby hráli na Ronalda centry nebo na hlavičky, tak asi v životě nedá gól. Hrajou vyloženě na něho, ze zálohy mu dávají přesné kolmice a díky tomu tam vbíhá. Záleží na systému hry.
Fík: Radí ti někdo kromě trenéra, jak máš hrát, třeba přítelkyně nebo rodinní příslušníci? Libor: Přítelkyně moc ne. Přítelkyně spíš povzbudí, ta není takový kritik. Ale největší kritik je asi moje ségra. Synovci hrajou za žáky Hulína. Nelíbí se jí spousta věcí. I když je to moje ségra, tak i když dám třeba gól, tak ona je prostě nespokojená. Je to můj největší kritik. Když se dívá na televizi, tak mi zavolá a řekne, co se jí nelíbilo, že nebojuju a takové věci. Já ji beru, je to můj největší kritik.
Fík: V jaké evropské lize bys chtěl jednou hrát? Libor: (úsměv) První musím podat takové výkony, aby si mě někdo všiml a potom můžu uvažovat o nějaké lize.Teď nebudu předbíhat, jaká liga, nejdůležitější jsou výkony a od toho se to odvíjí dál. Líbí se mi anglická liga, to nasazení a všechno.
Fík: S kým si rozumíš nejvíce na hřišti? Libor: To záleží. V každém zápase dostanu nahrávku od někoho jiného. Neřekl bych, že si rozumím s tím a s tím, to je mančaft. Někdy dá suprovou nahrávku Radek Slončík, někdy třeba Lukáš Magera, David Bystroň, rozloží se to do více lidí.
Fík: S kým jsi nejraději na soustředění na pokoji nebo s kým sedáváš v autobuse, když jedete někam zápas? Libor: Už asi 5 let sdílíme pokoj s Pavlem Bestou. Tady je jeho přítelkyně (sedí u stolu naproti nás), ještě jsme se od sebe nehli. V roce 2000 přišel do áčka, to bylo myslím za Gürtlera, a jeli jsme na soustředění někam do Beskyd a od té doby jsme vlastně na soustředěních pořád spolu. V autobuse sedím vzadu, před Martinem Čížkem.
Fík: Je Pavel pohodář? Libor: (smích) Jo, ten je. Pavel je pohodář. Víme, co od sebe můžeme čekat na pokoji, jsme takový klidný pár. Pustíme diskmena, prostě úplná pohoda, nikdy se nehádáme, vycházíme si vstříc.
Fík: Co děláš o víkendu, když nehrajete? Libor: Jedu za rodinou, nebo s přítelkyní a s pejskem vyrazíme někde na výlet, tam je vždycky co dělat. Když mám volno, i když ho teď mám málo, tak se snažím jet za synovcema do Hulína chytnout nějaký zápas, podívat se na ně. Nebo jezdíme s přítelkyní, před 14 dny jsme byli na Helfštýně, prostě taková pohoda, relax.
Fík: Kdy plánuješ potomka? Libor: Ještě ne, i když přítelkyně by chtěla, ale myslím si, že je na to ještě času dost. Až přijde ta pravá chvíle, tak to přijde.
Fík: Čteš, nebo jakou hudbu posloucháš? Libor: Hudbu poslouchám skoro všechno, kromě housu a dechovek. Třeba české písničky 80. a 90. let i nové hity, hlavně pop. Vyhraněný styl nemám. Líbí se mi české i cizí písničky. Kdybych měl vybrat skupinu, tak třeba Cranberries, Savage Garden.
Fík: Jaké holky kromě Veroniky se ti líbí? Libor: Jaké se mi líbí? Přítelkyně se mi líbí. (smích). Nezáleží na kráse, spíš jestli tomu člověku rozumíte. Nemám důvod se dívat po jiných, já jsem spokojený se svou přítelkyní se vším všudy. Kdybych měl vybrat, tak se mi líbí vysoké blondýnky. To není případ mé přítelkyně, ale když to chceš konkrétně, tak vysoké blondýnky.
Fík: Kdo z Baníku má nejhezčí babu? Libor: Nejhezčí? (smích) Nejhezčí má Pavel Besta (jeho půvabná přítelkyně sedí stále naproti nám).
Fík: Kdo z hráčů na sebe nejvíce dbá, oblečením, účesy atd? Libor: Nejvíc... když tu byl Mira Matušovič, ten na to dbal fakt hodně. Ale vyložený manekýn tu fakt není. Franta Metelka si geluje vlasy, ten na to dbá, a spíš ti mladí. My staří se jenom opláchneme vodou, podíváme do zrcadla a jdeme. Žádný manekýn tam zrovna není.
Fík: Jak jste spokojení se soupeřem v 1. kole poháru UEFA, s holandským Heereveenem? Libor: Neřekl bych: Je to přijatelný soupeř, protože pro nás byl přijatelný soupeř Leverkusen minulý rok. Nechtěl bych nějak předbíhat, jestli to je pro nás dobrý nebo špatný los. Já se budu držet spíše při zemi. Favorit bude určitě Heereveen a my můžeme překvapit. Nemůžeme říkat, že my jsme favoriti. Já takové řeči nemám rád, jestli to je přijatelný soupeř nebo jestli postoupíme.Uvidíme v těch dvou zápasech, jak se nám to povede a od toho se bude všechno odvíjet. Radši zůstat při zemi. Jako příklad řeknu, když jsme hráli na mistrovství Evropy. Byli jsem černí koně, ne favoriti, to spíš byla Francie. Francouzi nás pasovali do role favorita, ale trenér Beránek nám řekl, že můžeme jen překvapit. Viděli jsme, že máme dost silné mužstvo, a i když jsme chtěli jít do finále, tak v životě by nikdo neřekl do novin, tak teď to mistrovství vyhrajeme. Radši zůstat při zemi, uvidíme, jak to bude.
Fík: Na jaké umístění podle tebe má Baník v této sezóně? Libor: To je těžké předbíhat. Teď jsou 4 kola, máme 3 prohry a jednu výhru, těžko se mi o tom mluví. Kdyby v Olomouci bylo trošku štěstí, tak jsme od tama odvezli bod. A v Mostě taky. Kdybysme zezačátku dotáhli některé brejky a šance, tak si myslím, že jsme taky něco odvezli.
Kdyby je kdyby. Dnešní fotbal rozhodují maličkosti. Pokud dáte první gól, tak jste ve strašné výhodě. Můžete se zatáhnout, postupně se dostávat do brejků. Když prohráváte, tak ten soupeř dostává výhodu a má víc prostoru. První gól je vždycky psychická vzpruha. Kdybysme dneska dali první gól, tak jsme my nahoře, ale dala ho Boleslav a byla nahoře ona. Potřebujeme takový krizový zápas, kdy prohráváme, otáčet a aspoň zremizovat a tím získáme psychiku, ale zatím se nám to nedaří.
Fík: Sleduješ na internetu baníkovské stránky a jestli jo, tak které se ti líbí? Libor: Tak baníkovské stránky nesleduju nějak vyloženě, protože někdy tam jsou po prohraném zápase takové věci, že se to ani nehodí číst. Někdy chápu fanoušky, že jsou naštvaní, ale někdy to jde i do urážek. Beru konkrétní kritiku. Nikdo není dokonalý, každý se má co zlepšovat. Pokud se něco fanouškům nelíbí, tak mají právo říct svůj názor na fóru, co si myslí. Ale pokud je to kritika, která směřuje k urážkám a k takovým věcem, tak to radši internet vypnu a už se na to nepodívám. Kritiku beru, ale na místě a ne aby se tam někteří hráči ne ponižovali, ale uráželi. Jinak přítelkyně se dívá často na stránkách na fotky, takže tam je spokojenost se vším všudy. Od fanoušků kritiku beru, ale ne žádnou urážlivou. Každý je jenom člověk. Píše se tam anonymně a člověk může napsat cokoliv, to je na internetu to zrádné. Kdyby mi to řekl do očí, tak to je něco jiného. Někteří se schovávají za ty jména...kdyby byli schopni to říct hráči do očí... to mě někdy mrzí. Ale jinak to je úplně v pohodě.
Fík: Když dostáváš nějaké vzkazy nebo maily, odpovídáš často? Libor: Ne, já tam nejsem často, zajdu tam třeba jednou za půl roku. Když se nám povede zápas, tak se tam podívám ze zvědavosti, co píšou. Ale i když zápas vyhrajem, tak se najde někdo, který je nespokojený. Všem se nemůžete zavděčit. Na maily neodepisuju. Já to beru, že je to pro fanoušky, ale do jejich debat by hráči neměli zasahovat. Když už, tak ať přijdou za ním, někde se potkají, třeba v centru nebo tady nebo pošlou dopis. Já mu odepíšu na dopis, ale že bych se nějak zainteresovával do internetu, tak to ne.
Fík: Děkuju a ať se ti daří a jsi pořád v základu. Ahoj. Libor: Ahoj.
Foto: Dooffy, Rozhovor vedl: Fík, Odpovídal: Libor Žůrek