2005 --- 19.11. - Martin Raška - Kdybych nehrál fotbal, byl bych myslivcem
Fík: Ahoj Martine, nejprve k tomu dnešnímu zápasu: Asi to bylo dneska asi hodně těžké, Jablonec hrál velmi dobře a myslím si, že remízu by si zasloužil. Martin: Tak určitě, zápas to byl hodně těžký, nejen terénem, ale i tím, jak říkáš, že Jablonec hrál výborně. Vedl jedna nula, což pro nás bylo určitě nepříjemné, ale my jsme dokázali zabojovat, kluci makali na 100 %, jeden za druhého a podařilo se nám ještě naštěstí dát do poločasu na 1:1, což nám určitě hodně pomohlo.V druhém poločasu už to byla otázka, kdo dá gól, ten asi vyhraje. Jablonec si šance vytvořil a určitě je zklamaný, že tady nebodoval.
Fík: Nebyla ti zima? Martin: Ne, zima mi určitě nebyla, spíš je to nepříjemné na soustředění. Člověk tam moc práce zvláště v prvním poločase neměl. Dostali jsme gól, 1:0 jsme prohrávali, to bylo nepříjemné, ale nakonec se to dalo, člověk se musí pořád zahřívat pohybem.
Fík: Co tvoje střetnutí s tyčkou před přerušením? Martin: Jo, to bylo nepříjemné. Začalo sněžit, já jsem vůbec neviděl, kde jsou čáry, kde je brána. Šenkeřík tam šel z boku, já jsem ho chtěl vykrýt a najednou rána a byl jsem v tyči, ale naštěstí to vystřelil vedle. Bylo to nepříjemné, chvilkové, ale dalo se to zvládnout.
Fík: V posledních zápasech Baník téměř neinkasuje, zlepšila se defenziva celého týmu, ale hlavně hra obrany a k tomu tvoje vynikající výkony. Přispívá k tomu vědomí, že jsi teď jasná jednička? Martin: Já myslím, že je důležité, že se daří mužstvu, v obraně mužstvo dobře brání a branky nedostáváme. Jestli mi pomáhá to, že jsem jednička... Myslím, že s Péťou Vaškem jsme vyrovnaní gólmani, ale chytat může jenom jeden. Péťa zase chytá super v Českém poháru, tam nás drží. Já bojuju o důvěru každý zápas a snažím se to mužstvu a trenérovi splatit, ale jsme vyrovnaní a myslím, že Péťa by to odchytal taky tak.
Fík: Baník měl vždycky vynikající gólmany: Schmucker, Michalík, Mikloško, Srníček, Honza Laštůvka. Máš přehled o těch mladších v juniorce a v dorostu? Je tam podle tebe nějaký výrazný talent? Martin: Ti mladší kluci s námi někdy trénují, určitě je tady Tonda Buček, který čeká taky na svou šanci. Teď tady přišel Radek Petr z Opavy, mladý kluk, taky šikovný. Teď ještě nějaký šestnáctiletý, řeknu jenom příjmení - Mokrohajský, omlouvám se mu, nevím jméno, ten s námi taky párkrát trénoval. Ale jsou to kluci, kteří, když na sobě budou pracovat, tak můžou v budoucnu v Baníku kvalitně chytat.
Fík: Kdo má v současnosti v Baníku na starosti přípravu gólmanů? Jak probíhá tvoje příprava? Martin: Trénuje nás Sváťa Schäffer, přišel tady přišel před sezonou z Opavy. Já ho znám z Frýdku, když jsem chytal 2. ligu. Do mužského fotbalu mě vytáhl on, za což mu hodně děkuju. Ta příprava... Věnuje se nám na každém tréninku, rozebíráme různé situace, speciálně trénujeme rohy, hru nohou. Tréninky jsou pestré a zatím to vychází.
Fík: Co bys jako brankář na sobě zlepšil? Martin: Určitě všechno, člověk nemůže být nikdy spokojený, do Petra Čecha mám daleko. Určitě bych větší jistotu, podržet kluky někdy při centrovaných míčích, zlepšit trošku hru nohou, prostě je toho spoustu. Člověk musí na sobě pořád pracovat.
Fík: Máš nějaký brankářský vzor? Martin: Ne, ne, přímo brankářský vzor nemám. Když jsem byl mladší, tak jsem fandil hodně Manchesteru, kde chytal Peter Smeichel, ten byl takový můj oblíbenec, ale momentálně žádný vzor nemám.
Fík: Máš svoje rituály? Martin: Rituály... no, máme jeden rituál, co jsme teďka zavedli s naším řidičem autobusu. Ten tu bohužel dneska nebyl a dostali jsme gól, takže asi to nějak funguje. Nebudu to prozrazovat. Neudělali jsme ho v Heerenveenu a prohráli jsme, teďka jsme dostali branku, takže asi to budeme muset dodržovat. Bohužel, jel do Teplic s dorostem, takže doufám, že už ho nikam nepustí.
Fík: S Petrem Vaškem tedy vycházíš dobře podle předchozích slov? Martin: Určitě, my se s Péťou známe taky ještě z Frýdku z dorostu. Já ho uznávám, je to hodně dobrý gólman. Pomáhá na tréninku, makáme, pomáháme si jeden druhému, nemám s ním žádný problém, neměl jsem nikdy problémy s nijakými dalšími gólmany, takže po tady té stránce je to v pohodě.
Fík: Jsi brankář, který se nebojí zprdnout své spoluhráče. Potřebují to často? Martin: To jenom tak vypadá, že potřebují zprdnout. To je i pro mě, že se nějak držím v té hře.Ten adrenalin z vás jde, protože musíte být soustředěný na ten zápas. Člověk se tak trošku uvolní. Někdy to ti hráči potřebují, někdy to je ode mě zbytečné, ale myslím, že kluci mě znají a že už to berou tak, jak to je.
Fík: Který zápas v Baníku považuješ za svůj nejzdařilejší? Martin: Nejzdařilejší zápas, to je těžké... každý zápas, který se vyhraje, je vydařený. Já myslím, že fanoušky určitě potěšil vyhraný zápas na Spartě 2:0, když jsme doma porazili Heerenveen 2:0, během této sezony asi tyto dva zápasy. Výhra v Teplicích, prostě každý zápas, který se vyhraje, je super.
Fík: A na který bys zase nejraději zapomněl? Martin: Určitě je to Heerenveen, těch 5:0. Když jsem třeba hráli v Middlesbrough, tam jsme minulý rok prohráli 3:0, ale zachytal jsem si. Ale v tom Heerenveenu, bohužel... kdybych tam měl takovou formu, jakou mám teď v těchto zápasech, tak bych řek, že bychom je více potrápili a pobili se o postup určitě víc.
Fík: Proč jste tam neuspěli? Martin: Každý nás viděl, i my sami jsme se už viděli, v dalším kole po vítězství 2:0. Říkali jsme si, že když dáme jeden gól, tak tady čtyři góly dostat nemůžeme. Myslím, že jsme měli velký respekt z toho soupeře a nevyšel nám začátek zápasu, kdy jsme dostali gól už ve 3. minutě a to asi rozhodlo.
Fík: Neuvažoval jsi za trenéra Jarabinského o odchodu z Baníku? Martin: Určitě, pro mě to nebyla moc dobrá doba, přemýšlel jsem nad tím, ale věřil jsem, že se to nějak zlomí. Nechtěl jsem odsud odcházet, protože mám Baník rád, mám rád fanoušky, žiju tady v Ostravě a chtěl jsem dokázat, že chytat ligu tady v Ostravě můžu. Ale byla období, kdy jsem opravdu myslel na to, že odejdu. Viděl jsem, že s trenérem Jarabinským vázne komunikace, nevěřil mi.
Fík: Ví se o tobě, že jsi taková veselá duša v Baníku, doplňuje tě někdo? Martin: Myslím, že už taková veselá duša nejsem, jsem trošku starší. Když tady byl Mira Matušovič, tak jsme tu náladu dělali s ním. Teď tu je hodně mladých kluků, kteří se snaží o legraci - Míša Papadopulos, Franta Metelka. To mužstvo teďka žije, všichni mají dobrou náladu, každý k tomu nějak přispěje.
Fík: Jsi pořád klubovým pokladníkem? Martin: Jo, jsem pořád, ale musím říct, že nám ty peníze nějak ubývají. Jsou tam nějaké resty, musím to vybrat do konce sezony. Ty peníze vždycky využijeme na to, že chodíme po zápase někam na večeři, kupují se z toho noviny, nějaké video, když jedeme na zápas a takové věci. Musím být teďka trošku tvrdší na kluky.
Fík: Nebolí vás po nárazovém čerpání z fondu hlava? Martin: Ne, ne, ne, to je v pohodě. To mužstvo je teď trochu jiné, je mladší, už to není takové, že by se hodně chodilo do akcí. Necháme to až po konci sezóny a myslím, že nám to jednou trenér odpustí.
Fík: Koho považuješ za největší osobnost v současném Baníku? Martin: Myslím si, že je to určitě Radek Slončík, Martin Čížek - to jsou zkušení hráči, kteří už toho mají hodně za sebou. Teď už tu rostou další kluci. Časem to může být Maroš Klimpl, Může to být Franta Metelka, Michal Papadopulos začíná dávat branky. Myslím, že když budou na sobě makat, tak z nich vyrostou taky osobnosti.
Fík: V lednu ti bude 29, jsi třetím nejstarším hráčem v mladém týmu. Jakou má podle tebe Baník perspektivu? Martin: Určitě, jak říkáš, jsem třetí nejstarší, 29 let, to bych byl uprostřed věkového průměru v ostatních mužstvech. Baník má hodně mladé mužstvo a myslím si, že pokud tady bude trpělivost jak ze strany vedení, tak fanoušků, když se mužstvo udrží pohromadě, tak se časem můžeme dočkat nějakých úspěchů. Tady se čekalo na titul x let, na vítězství v poháru několik sezon, takže když fanoušci vydrží, nebude to trvat dlouho. Tak během dvou tří sezon se můžeme dočkat nějakého úspěchu.
Fík: I když nejsi trenér nebo sportovní ředitel, kdybys mohl vybrat na doplnění postů v obraně, záloze a v útoku po jednom dostupném hráči, koho bys tam rád viděl? Martin: Myslím, že náš kádr je hodně dobrý, že nějaké extra posily nepotřebuje. Když budou kluci na sobě makat, mají šanci stát se hvězdami ligy. Ale kdybych měl říct do každé řady jednoho hráče z české ligy, do útoky by to asi byl Zbyněk Pospěch. Do obrany, protože máme málo obránců, kdyby se nám nějaký náhodou zranil, tak asi nějakého stopera, momentálně mě nikdo z ligy nenapadá, nevím koho bych tam dal... Možná Zápotočný z Liberce. A v záloze... myslím, že máme hodně dobrou zálohu, byl tady ještě Pavel Zavadil, myslím, že kdyby tady byl, tak bychom ani nikoho nepotřebovali.
Fík: Jak vnímáš současný úbytek diváků na Bazalech? Myslíš, že na jaře by šlo zlepšeným nasazením, hrou a výsledky přitáhnout zpátky zase více lidí? Martin: Myslím, že určitě ano. Ono to bylo vidět v té mistrovské sezoně, kdy lidi chodili, když se vyhrávalo. Pak přišel trošku útlum, fanoušci samozřejmě trošku ztratili zájem o fotbal. My jsme tomu někdy nepřispěli svými výkony, ale já si myslím, že právě teď se ukážou ti praví fanoušci Baníku, kteří budou chodit, i když se nedaří. Myslím si, že se začínáme zvedat, mužstvu se daří, že lidi začnou chodit. Škoda, že počasí nepřeje. Zase je to těžké stát, když 90 minut sněží nebo mrzne, ale věřím, že když se nám bude dařit, že návštěvy zase půjdou na jaře nahoru.
Fík: Co říkáš na dosavadní vývoj ligy? Co tě nejvíce překvapuje? Martin: Liga je hodně vyrovnaná, to je asi to největší překvapení. Taky bych asi čekal, že Sparta odskočí hned na začátku a pojede si tu svoji hru o titul a myslím, že teď je největší překvapení vlastně to, že je tam, kde dneska je, čili ještě pořád za námi, což je super. Doufám, že to tak zůstane. Určitě příjemným překvapením je hra Liberce, Slavie, Příbrami. Liga je strašně vyrovnaná i dole a bude se hrát do konce jak o poháry, o mistra, tak i o sestup.
Fík: Sledoval jsi barážová utkání s Norskem? Jak je hodnotíš? Martin: Určitě. Sledoval jsem to doma, ani jsem nikde nešel, protože jsem si to chtěl vychutnat v klidu. Je to určitě úspěch, strašně moc to přeju klukům, některé tam i znám z jednadvacítky. Říkám, fandil jsem, jim, věřil jim. Před baráží jsem si přál Norsko, protože jsem věřil, že na ně kluci mají, ale bylo to hodně těžké. Noři předvedli, že jsou kvalitní mužstvo, ale kluci si to zasloužili a doufám, že na mistrovství světa nám ještě nějakou radost udělají.
Fík: Jaké jsou podle tebe šance národního týmu na mistrovství? Martin: Záleží taky na tom, jak bude vylosovaná skupina. Jestli postoupí ze skupiny, získají nějaké sebevědomí, tak si myslím, že může jít daleko. Samozřejmě záleží, jestli budou všichni hráči fit, v pořádku podle toho se to bude odvíjet. Myslím si, že v plném složení máme mužstvo, které to může dotáhnout hodně vysoko.
Fík: Chystáš se jet na nějaké zápasy do Německa? Martin: Rád bych jel, určitě. Bude tam krásná atmosféra, ale zatím se o tom jenom tak bavíme. Ale myslím si, že mi to nevyjde, protože se mi teď narodil kluk a manželku bych tu s ním asi samotnou nenechal. A budeme se stěhovat, takže asi to vypustím a budu se dívat v televizi, ale kdyby se naskytla šance, tak bych možná vyjel.
Fík: Právě jsem se chtěl zeptat, jestli můžeš říct něco o své rodině. Martin: Moje rodina... Bydlím tady v Ostravě, jsem už 5 let ženatý, teď se mi narodil kluk, Filip, takže to je teď naše největší potěšení a taková příjemná starost. Celá rodina se mu věnuje, je to úplně super. Člověk se odreaguje, když přijde domů z fotbalu a myslím si, že i to mi prospívá.
Fík: Jaké je tvoje oblíbené jídlo a pití? Martin: Kdysi jsem strašně miloval hranolky a kuře. Hranolky jsem musel vypustit, protože to nebylo moc dobré na váhu. Ale víceméně mi chutná všechno, hlavně co se týče masa. Kuřecí maso na mnoho způsobů. Nějaké oblíbené pití nemám, ale teď jsem přišel na chuť čisté vodě, neperlivé, je to příjemné. Z alkoholu... pivo není zrovna nějaká moje doména, ale když někde sedím tak si dám takové nějaké rychlé pití, třeba rum s kolou nebo něco takového.
Fík: Jaké jsou tvoje záliby? Martin: Moje záliby souvisí se sportem, takže sleduju asi všechny sporty, co jdou v televizi nebo různé akce. Baví mě docela, když na mě přijde takové období, si číst knihy. Nejen se sportovní tematikou, ale různé krimi, historické. Manželka mi koupí nějaké knihy, já je přečtu a to je asi moje druhá největší zábava. Potom to jsou i vycházky s manželkou, jezdíme na různé zámky v České republice nebo na různé výlety, baví mě poznávat různá místa. Takže asi tyto tři věci.
Fík: A doplňkové sporty? Martin: Baví mě hrát hokej, protože jsem hokejové z rodiny, taťka dlouho hrával hokej, a dobře. Takže hokej. Baví mě tenis, ten mi sice moc nejde a ostatní, které děláme s klukama v přípravě - nějaký volejbal, házená a takové. Asi ten tenis a hokej.
Fík: Kterou zemi bys chtěl navštívit a proč? Martin: Už jsem projel hodně zemí díky fotbalu. Nebyl jsem ještě v Austrálii a to by mě docela lákalo i s manželkou, protože ona je takový biolog, takže i pro ni by to tam bylo zajímavé - příroda, fauna. Austrálie nebo i Nový Zéland, ale to se asi bohužel nepodaří.
Fík: Jaké je tvoje oblíbené oblečení (kromě baníkovského dresu)? Martin: Já chodím ve všem, musel jsem se naučit, když jsme jezdili na poháry, chodit i v obleku, který jsem měl naposled na sobě na svatbě a na matuře. Ale jinak to jsou většinou sportovní oblečení, rifle a nějaká minikna, sportovní věci, prostě takové pohodlné oblečení. Aby mi to sedělo a nekoukám na extra módu.
Fík: Čím by ses živil, kdybys nechytal? Martin: Kdybych nechytal? Kdybych nehrál fotbal... To je těžká otázka, protože já jsem s fotbalem začal už vlastně v 18 a člověk ztratí odstup od těch ostatních prací. Ale kdybych vůbec nehrál fotbal, tak bych byl asi myslivec, protože mě to docela bavilo v mládí a chodil jsem do různých kroužků a děda byl taky myslivec. A pak začal fotbal, tak jsem se hodně věnoval jemu.
Fík: Díky moc za rozhovor a přeju další nuly. Martin: Díky moc.
Otázky pokládal: Fík, Odpovídal: Martin Raška, brankář Baníku Ostrava