První tuplovaná dvacka – č. 11 – Kdyby Jiří Trnka žil…bratři v triku na S 1 Než se rozeběhli do světa, sedávali věrně bok po boku ve 14. řadě na S1 a nechyběli na žádném zápase. Pod paží povinný podprdelník, kolem krku z maminčiny vlny poctivě upletené modrobílé šály. Nikdy hlasitě nezařvali, cestu jsem k nim našel přes trefné glosy na momentální vývoj utkání. Dnes osud zával zpět jen jednoho, ten druhý nosí Baníček v srdci na dálku. To jsou Maro a Tomáš – zvaní Sladci.
1. Modrobílé echo, hola, hola, horník volá. Jak jsi se dozvěděl jako malý havířovský kluk o Baníku a proč jsi mu začal fandit? Tom: Moje povědomí o fotbale je komplementárně spojeno s mou sportovní kariérou. To když mě v devíti letech spolužák vzal s sebou na trénink..a bylo to; od té doby jsem okopával kdeco a kdekoho a koukal toho co nejvíc okoukat. A samo že jsme všichni chtěli v Baníku skončit..nebo se dalo mířit výše?
Maro: Kam až má paměť sahá jsem trávil spoustu volného času hraním fotbálku s kamarády u baráku. Jako malí jsme používali výraz „Bazaly“ jako označení střely, která směřuje vysoko nad branku. Takže snad ještě dříve, než jsem zjistil, že existuje nějaký Baník, jsem věděl, že existuje něco, čemu se říká Bazaly, a že to znamená něco velkého. Někdy na základce mě vzal jeden spolužák sebou na havířovské Indiány, tak jsem zjistil, že se hrají nějaké fotbalové soutěže, a že kromě toho havířovského Baníku, existuje ten pravý Baník, který hraje právě na těch tak často slýchaných Bazalech. Takže důvod proč fandím Baníku je jasný. Od mala mě fotbal hodně baví a vyrůstal jsem v prostředí, které bylo baníkovské, takže to ani jinak dopadnout nemohlo.
2. I am free – už nemám zaracha. Kdy jsi byl poprvé na Baníku a jaký to byl zápas? Tom: První návštěvu na Bazalech poznamenalo nádherné počasí a Sparta. A pač nejsem Bystroň ani Bílek (muži mající čísla v malíku…pzn.autora), tak vám přesně datovat nedokážu. Jen mám takové tušení, že jsem hulákal na Bielika..a jinak jsem si to parádně užil.
Maro: Nejsem si úplně jistý, ale pravděpodobně to byl nejspíše rok 1987 nebo možná 1988. Tehdy nás na zápas se Spartou vzal otec jednoho bratrova spoluhráče z ČSAD Havířov, kde bratr hrál za žáky. Na zápas ani výsledek si nepamatuji, ale zato si pamatuji, jaký, skoro posvátný pocit jsem měl z toho, že jsem na těch slavných Bazalech a můžu si tam zařvat: „BANÍK!!!“
3. Seriály olé – mamka ráda plete. Kdy ti mamka upletla tvou legendární modrobílou šálu? Tom: ..to jsem byl ešče moc malinkatý a perspektivní obránce..
Maro: To bylo taky v té době kolem roku 87, kdy jsem začal zjišťovat o čem to všechno vlastně je a chtěl jsem se s Baníkem ztotožnit tak, jak jsem to viděl u těch lidí na Bazalech. A vzhledem k tomu, že v té době bylo získání šály o něčem jiném, než zajít ke stánku nebo obchodu a zakoupit ji, tak nezbylo nic jiného než si ji nechat uplést.
4. Blesk z čistého nebe. Který hráč Baníku tě jako první zaujal a proč? Tom: Staronový navrátilec Renda. Prostě jistojistá zeď s vynikající palou..pravda, do tulipánka Koemana mu ždibec chyběl, ale pro mne byl buch.
Maro: Viliam Hýravý. Asi je to tím, že v době, kdy jsem na fotbale začal sledovat i výkony jednotlivých hráčů, byl zrovna tím, na kom byl hra Baníku postavena a byl tím, kdo svými výkony Baník táhnul.
5. You are my star. Koho ty považuješ za ikonu Baníku a proč? Tom: Renda mě uchvátil neprostupností, Zdena Pospěch zase ofenzívním laděním..obojí mi na hřišti bylo hodně blízké a odpovídá to mým představám moderního fotbalu. Ale že by v Baníku byla ikona krom Baníku samého?
Maro: Evžen Hadamczik. A k tomu nemám co dodat ani vysvětlovat.
6. Ztracená jehla v kupce sena. Proč se Baník neprosadil v Evropě? Tom: Pač neustále budujeme mladé perspektiní mančafty..
Maro: Myslím, že může existovat spousta odpovědí na tuhle otázku. Co se mě týká tak odpovědí je 6. listopad roku 1991. To je datum mého nejhoršího zážitku s Baníkem. Odvetný zápas druhého kola PVP s Galatasaray Istanbul, kdy jsme první zápas venku vyhráli 1:0, a v odvetě vedli taky 1:0. A všechno vypadalo na hladký postup. Nakonec jsme ale prohráli 1:2 a byli vyřazeni. A od té doby mám pocit, jako by se nad Baníkem vznášel přízrak tohoto nezdaru. Vím, že příčiny toho, proč se neprosazujeme v Evropě jsou zřejmě někde jinde, ale já mám stále pocit, že se s Baníkem táhne právě tento neúspěch.
7. Mám Curta Cobaina v hlavě? Jaké stavy a pocity se v tobě odehrávaly, když Baník získal poslední titul? Tom: V mistrovské sezóně Baník předváděl úchvatné podívané, čišelo z něj sebevědomí a radost ze hry mu prýštila ze všech děr, co jich pod hřištěm je..Nechutně neodbytná neuforie mě pár týdnů neopouštěla..konečně si mohl každý přečíst, kdo je nejlepší.
Maro: Samozřejmě euforie z toho, že zažívám něco, po čem jsem toužil nějakých patnáct let. To se týká nejen samotného titulu, ale i plných a bouřících Bazalů. Na druhou stranu jsem ale v souvislosti s plnými Bazaly zažíval i poněkud rozpaky nad tím, jací lidé se v hledišti objevovali. Měl jsem pocit, že je tam spousta lidí proto, že fandit Baníku je momentálně módní záležitost.
8. Pardálí slzy modrobílých námořníků. Běhal nebo běhá v české lize tak kvalitní hráč, u kterého tě mrzí či mrzelo, že neoblékal dres Baníku? Tom: Ani ne.
Maro: Určitě jsou v české lize hráči, jejichž hra se mi líbila nebo líbí a dokážu ji ocenit, ale nikdy jsem neměl pocit, že bych je chtěl v Baníku, protože si pořád uvědomuji, že není jistota, že hráč, který exceluje v Liberci nebo ve Spartě, bude podávat stejně kvalitní výkony i v Baníku. A je mnoho faktorů, které jeho výkon můžou po přestupu do Baníku ovlivnit. Jako příklad bych uvedl Petra Papouška.
Přesto existuje jeden hráč, který mě zaujal jako hráč havířovských Indiánů, mezi kterými dost vynikal a jeho výkony se mi hodně líbily a čekal jsem, že díky své kvalitě logicky přestoupí do Baníku a docela jsem si to tehdy, zhruba v roce 90-91, přál. A byl jsem docela zklamaný, když si ho tehdy vytáhl sebou trenér Dunaj do Vítkovic, odkud se dostal do Olomouce. Tím hráčem je Miroslav Baranek.
Ale od té doby jsem neměl nějakou zvláštní touhu vidět nějakého konkrétního hráče v baníkovském dresu.
9. Pepíkova Lhota versus Chacharov. Jak jsi vnímal pohled obyvatelů Prahy na Baník při svém dlouholetém pobytu v hlavním městě? Tom: Pražáci jsou divní; to asi ty germánské geny.
Maro: Moc jsem se nestýkal s lidmi, kteří by se zajímali o fotbal, natož aby měli nějaký specifický názor na Baník. Snad s výjimkou jednoho fanouška „žižkovky“ a jednoho slávisty. Ale jejich hodnocení Baníku se omezovalo na výkřiky typu „smrt Baníku“ a „polští židi“, takže to nemá příliš velkou vypovídací schopnost. A pak jsem se ještě několikrát bavil o fotbale s jedním Portugalcem (fanouškem FC Porto), kterému byl celý český fotbal a tudíž i Baník naprosto lhostejný.
10. Ty vole, tady to taje! Jak hodnotíš úbytek diváků na Bazalech po mistrovské sezóně? Tom: Přestali chodit rodinky a poseristi..a já mám práci v Praze.
Maro: Už jsem zmiňoval své rozpaky týkající se některých diváků na Bazalech v průběhu mistrovské sezóny. Už tehdy jsem většině nevěřil, když zpívali: „ Baníčku, my jsme s tebou, neopustíme tě“, a bylo mi jasné, že po prvních slabších zápasech se vše vrátí do starých kolejí. Holt fandění Baníku už prostě bylo „OUT.“
11. Permice do Národního. Proč ostravský divák chodí v hojném počtu pouzena Spartu, jak nalézt cestu zpět do hlediště? Tom: Hmm..asi by se mělo zase vyšplhat v tabulce hodně nahoru.
Maro: Souvisí to s tím, co už jsem řekl. Fandění Baníku bylo jistou dobu spíše módou a hodně lidí šlo na Baník jako na nějakou lidovou veselici nebo karneval. Šli se na fotbal prostě pobavit, ale samotný zápas byl pro ně jen jednou ze součástí programu, nikoli tím hlavním. A proto teď chodí jen na Spartu, kde čekají zábavu a ten fotbal samotný pro ně není až tak důležitý.
12. S Baníčkem po boku. Navštěvoval jsi zápasy Baníku v Praze? Který byl z tvého pohledu nejlepší a který nejhorší? Tom: No jéje..nejlepší byl ten mistrovský mač na Spartě, na který jsem se s Rachotou řítil starým favoritem po dálnici 180kou. Byli jsme lepší celý zápas! Od té doby nic moc.
Maro: Zápasy v Praze jsem samozřejmě navštěvoval. Nejlepší byl samozřejmě ten zápas na Spartě v mistrovské sezóně. Nejhorší byl pro mě zápas ve stejné sezóně se stejným soupeřem, ale ve finále poháru na Strahově. Od začátku měla Sparta převahu, byl jsem zklamaný naším výkonem, ale přesto se nám skoro do konce podařilo držet remízu a pak Sparta rozhodla. Ke konci jsem měl docela pocit, že rozhodčí trošku Spartu tlačí k vítězství, jakoby se někomu nelíbilo, že by Baník kromě titulu získal i pohár. Byl jsem tehdy zklamaný jak z našeho výkonu, tak i trošku z výkonu rozhodčího, který podle mého názoru Spartě trošku v závěru pomáhal, a to zbytečně, protože by nás porazili i tak.
13. Veverka má ráda hools? Myslíš si, že má Baník nejradikálnější fanoušky v republice? Tom: Můžem rozpoutat debatu o tom, co znamená být fanoušek..mne však mnohem více zajímá samotná hra.
Maro: Já bych je označil jako nejaktivnější. Mám tím na mysli, že v největším počtu vyjíždějí na zápasy venku a jsou tam nejvíce slyšet. Nehodnotím pouze posledních pár let, ale zhruba těch dvacet, po které fotbal sleduji. Samozřejmě ta aktivita sebou přináší i některé excesy, které navíc média dokáží velmi nafouknout a zkreslit, takže mnoho lidí, kteří v životě na fotbale nebyli, mají hodně podivné představy o tom, co se děje na stadionech.
14. Kliďas má nabroušenou kudlu. Hrál a nebo hraje na Bazalech hráč a nebo tým, který tě dokáže zvednout ze sedačky? Tom: Zubíček nikdy nezklamal, sranda bývala i s Fukalem. A fakt nemusím Byziho; vždycky ho hledám v místem, kam ešče nestihl doklusat.
Maro: Prakticky souběžně s tím, jak jsem v dětství zjišťoval, že Baník je prostě nejlepší, tak jsem vnímal i informace, že největším zlem je Sparta. Averze vůči tomuto klubu je u mě prakticky vrozená a jak jsem vyrůstal, tak se postupně upevňovala. O tom myslím nemá ani moc smysl se bavit, protože tohle je vcelku běžná věc.
Kromě toho ale existuje klub, ke kterému jsem si vybudoval velmi negativní vztah až později. A to je Žižkov. Má „láska“ k tomuto klubu se ve mně narodila před lety při zápase druhé ligy v Havířově, kde se projevili jako banda ubrečených simulantů, která chce získávat body jakýmkoli způsobem, kromě hraní fotbalu. A tohle si myslím, že v tom klubu zůstalo pořád. A kdo si vzpomene na jejich poslední vystoupení na Bazalech, tak ví o čem mluvím.
15. Kdo jinému jámu… Kdo dělal pro Baník víc? Alois Hadamczik a nebo Tomáš Petera? Tom: Hmm…
Maro: Tohle se neodvážím hodnotit, protože do vnitřního fungování klubu nevidím, a pokud se týká výsledného působení klubu navenek, tak v tom žádný zásadní rozdíl nevidím.
16. Obrněný transporter. Jak snášíš odchody oblíbených hráčů z Baníku, Slončík, Raška, Žůrek, Besta? …. Tom: Asi to musí být.
Maro: Tohle mi velké problémy nedělá. Už jsem zvyklý na to, že hráči přicházejí a odcházejí a vlastně se celkem nic neděje.
17. Kolik zvedneš? Pozvedl Karel Večeřa herní úroveň Baníku? Může se brzy vrátit Baník na místa znamenající účast v evropských pohárech? Tom: Těžko odpovědět. Na dálku si přečtu akorát výsledky a hodnocení, ale vlastní pohled nic nenahradí. A nějaký ten pohár se dycky hodí a už aby byl.
Maro: Myslím, že ano. Hlavně mám pocit, že Večeřa má jasnou představu o tom, co bysme měli hrát a ten systém se snaží zdokonalovat. A pokud v tomhle bude pokračovat, tak je snad možné, že v následující sezóně budeme hrát na špici.
18. Evropanství povinně! Má v současné době nějaký hráč Baníku se šanci prosadit v kvalitní evropské soutěži? Tom: A nezáleží to spíš na manažerovi? Občas se při přestupech trochu divím..
Mara: Nenapadá mě nikdo tak výrazný, jako byl svého času třeba Baroš. Dost se mi ale líbil Tomašák, otázkou je, jak to s ním bude vypadat po zranění. A dalším je Rajtoral, protože si myslím, že v něm je ještě velký potenciál na zlepšení. Mám pocit, že má navíc, než co se mu zatím podařilo předvést.
19. Zloba nebo mávnutí rukou? Jak hodnotíš sestup B týmu po letech z MSFL do divize? Tom: Změna je život a asi někdo něco zkonil.
Maro: Musím říct, že jsem výkony ani výsledky béčka nijak zvlášť nesledoval a informace získávám při zápasech áčka od kamarádů, takže tu situaci moc neznám. Smysl B týmu jsem vždycky viděl v tom, že tam hrají jednak mladí hráči, kteří se učí hrát „velký“ fotbal, a jednak hráči, kteří momentálně z různých důvodů nevejdou do áčka. Každopádně by tam měli být hráči, o kterých se uvažuje o startu v áčku. Takže kvalita toho týmu by podle mě měla určitě stačit na vyšší soutěž než je divize. B tým hrající divizi už ztrácí jakýkoli smysl a to už by snad bylo lepší béčko zrušit.
20. Oranžová hysterie. Jsi ortodoxním zastáncem modrobílých klubových barev a nebo si myslíš, že než image jsou důležitější výkony na hřišti? Tom: Mám bílé srdce a modrou krev, ale není snad nejdůležitější fotbal?
Maro: Na fotbal samozřejmě chodím kvůli výkonům týmu na hřišti. Otázka image a klubových barev je něco o čem se nemá vůbec diskutovat. Baník je prostě modrý a bílý a experimenty s červeným pruhem nebo oranžovou barvou na dresech jsou něco, co nejsem ochoten akceptovat.
Snad jsme Vám, milí čtenáři, nabídli zajímavé srovnání působení společných genů a následné výchovy a životních postojů směrem k našemu milovanému klubu.
P.S….zbývá už jen malinká hádanka na závěr….který z bratrů na fotu cítí svou druhou identitu se zvířecí říší?
Martin Němec