
Baníček na jaře – dobrá práce na bedně s bronzem na krku.
Tak máme po sezóně 2006/2007. Ohlédněme se za jarní částí, která nás sice po nevydařeném podzimu neposunula na kýžené páté místo, na výlet do Gruzie či Kazachstánu se místo nás podívají kluci z Liberce, ale jinak naši hráči na jaře zamakali, předvedli slušné zápasy a odešli poraženi jen dvakrát a to ještě ve vyrovnaných utkáních s Brnem a Mladou Boleslaví.
46 bodíků zatížilo jejich výplatní pásky příjemným bonusem, my měli jistotu, že při jarní návštěvě Bazalů si vždy žařveme gól. Karel Večera nasměroval tým na správnou cestu, teď jen tým vhodně doplnit, neoslabit a můžeme se těšit na novou sezónu, v které všichni věříme, že se kvartet týmů z čela tabulky změní na kvintet o náš Baníček.
18. kolo – Olomouc – Ostrava 1:3 – car nezná zápis o utkání?
Začalo to na výbornou. Potápějící se Olomouc, 11000 lidí vidí naše takřka domácí prostředí. Jen 4. minuty se nehýbe skóre, Luky, Vary a Střihy – to je hotové. Plačka Vlastík chce položený tým alespoň trošku prostřídat, ale nemá Rýdela v zápise. Jak se daří…, ale nebuďme škodolibí, vstup do jara na jedničku.
19. kolo – Ostrava – Slovácko 1:0 – dobře je za tři, jenže bez gólů hola hola…
Od toho je kanonýr, aby trápící se tým spasil. Hradišťané hráli otevřenou partii, na jasné šance nás přehráli, ale Vašek ukazoval oprávněnost postu jedničky a navíc v nohách některých hráčů hostí jako třeba u Racka zůstaly těžké baníkovské kameny. Šťastné body, ale dneska nad tím jen mávnu rukou, když si vzpomenu, že takovýmto stylem u nás kralovala lize několik let Sparta Praha.
20. kolo – Kladno – Ostrava 1:1 – žádná Peterova nostalgie?
V utkání plném šancí se trefovali hráči jen z penalt. Domácí jich měli víc, ale zmatkovali, David Střihavka zahájil svůj jarní boj s brankovými konstrukcemi a to ještě netušil, že to není boj poslední. Tomáš Petera už vlastní Baník, ale možná mu remíza až zas tak proti mysli nebyla. Na hřišti si zaběhaly dva modrobílé týmy.
21. kolo – Ostrava – Brno 1:2 – marný boj s armádou hypochondrů.
Brno se shlédlo v minulosti excelujících divadelních souborech ze Žižkova s Příbrami a pojalo utkání jako odpolední siestu popolehávání na anglickém pažitu. Navíc Bystroň odstartoval své smolné koncové stoperské jaro a první padnutí bylo na světě. Výkon nebyl špatný, změnit GL a myšlení rozhodčí, aby podporovali tým, který chce hrát fotbal a nastavili za zdržování třeba i deset minut, to je marný boj s nevolí a mentalitou.
22. kolo – Plzeň – Ostrava 0:1 – hajej, dadej…
Jako kdybychom chtěli Levého družinu slabším výkonem v prvním poločase uspat. Přežili jsme bez větší úhony. Po Olomouckém lobu se tentokrát vrhnul opět akrobaticky letec Vary po míči a doťuknul ho do sítě. Velmi cenné tři body se soupeřem, který prožíval extrémně vydařenou sezónu.
23. kolo – Ostrava – Most 1:0 – těžká povinnost vůči impotentům.
Most přijel do Ostravy s pocitem, že neví na jaře, co je to radovat se z gólu. Jeden u nás dali, ale Mendy měl asi školení na broušení loktů u Tysona. Franta Rajtoral dal konečně za Baník branku vítěznou a otřepaná fráze po závěrečném hvizdu velela zvolat, potvrzené body zvenku.
24. kolo – Příbram – Ostrava 0:0 – u Jardy bez problémů, ale bohužel i bez gólu.
Čekalo se všecos, slabá Příbram seřezala doma Zlín a i naši kluci mohli hledat peníze Jardy? Zápas proběhl v klidu, domácí si mohli vytvořit družbu s Mostem a raději si uvařit kance se šípkovou v mysliveckém sdružení, kde jsou opravdoví střelci. Střihy podruhé na jaře do konstrukce a tři body mizí v dáli.
25. kolo – Ostrava – Sparta 2:2 – jednou za rok máš vycházku? Do kolika?
Plný stadión, v mém sektoru vidím lidi, co si je pamatuju z mistrovské sezóny, teď už nechodí. Přijel nenáviděný rival a po druhém tragickém jarním šťouchu Bystroně vede už po pár sekundách díký střele milovníka mrkve. Náš střelec poté ukáže špatné vizionářské schopnosti pražských manažerů, jenže před půlí po sporné situaci dá góla anální nástavník. Rajty udělá boda, supr zápas, supr atmoška, škoda, že odcházím ze stadiónus pocitem, že se příště možná budu vedle sebe zase bát.
26. kolo – Zlín – Ostrava 0:0 – Libor neměl ostré, Mičola však taky niet.
Možná se čekala Žůrkova sportovní pomsta. Jenže na něj jsme byli nachystaní a jen jsme nechali Forresta párkrát spadnout do ofsajdové pasti, aby po hodině střídal a připravoval děkovačku našemu kotli. Byla to třetí remíza venku, kterou jsme v závěru nechali tak díky neproměněné tutovce. Tentokrát nahradil Střihavku Mičola, který snad na prvním pozápasovém tréninku cvičil razanci střelby.
27. kolo – Ostrava – Jablonce 3:0 – Mirku to nebylo cinklý.
Jablonec na jaře porážel jen pražská S a i do Ostravy přijel odevzdaný. Zajímal ho domácí pohár. Zápas přinesl dobrý výkon Magery, který se začal úspěšně prát s nevolí ostravských diváků. Ani Maroš z penalty nic nevymýšlel, byl to pohodový zápas. Defenzíva Jablonce vyplněná známými jmény připomínala domov důchodců, že pane Homola?
28. kolo – Mladá Boleslav – Ostrava 2:0 – druhá porážka s kopírkou.
Útočný fotbal, kterému jsme přispěli rovnou měrou. V obraně to skřípalo, ale dopředu to byla celkem jízda. Nebývá zvykem, aby trenér byl po porážce spokojen. I v české lize se slabší úrovní se dají najít kvalitní zápasy ve vysokém tempu, k tomu dobrá atmosféra na útulném stadiónu. Jen jediné bych domácím vytknul, chtělo by to originalitu, a ne melodicky kopírovat naše chorály a trapně si přes tribuny hrát na respondenty.
29. kolo – Ostrava – České Budějovice 5:1 – rozpuštěné loutky pana doktora.
Rychlé vyřízená záležitost a důstojné rozloučení s diváky. Jestli tomuto šéfuje Steve s doktorem, to ten nároďák bude na srazech vypadat. Čtyři góly do půlky a jdeme na pivo. Druhá půle zbytečná, v té by neběhal prý ani Řepka s dvěma bílými roláky pod dresem. Druhý díl Magerova sblížení s diváky.
30. kolo – Teplice -Ostrava 1:2 – železňák to má drahé.
Nechyběl ani minutu, vzal si na závěr sezóny pásku a dal si taky první branku u nás. Tome, supr sezóna. Střihy kuriozním gólem přivál do kabiny kýžené prémie a porazil tak paní Plichtovou, která ho venku opruzovala celé jaro. Konec dobrý, všechno dobré. Baník i v posledním zápase ukázal, že hraje i venku na vítězství a to je cesta k atraktivitě. Nevím, ale myslím si, že pánové Večeřa a Kotrba na trenérských seminářech vedle sebe neseděli, holt my nejsme Příbram a útočíme i ve více lidech než je číslo šest.
Pěkného okurka přeje Martin Němec