
Martin Lukeš byl odměněn za loajalitu.
Jozef Jarabinský byl snad posledním trenérem Baníku Ostrava, který si Martina Lukeše nenechal přerůst přes hlavu. Za to se mu tehdy ještě velmi kvalitní hráč v mladém věku odvděčil kvalitními výkony. Od té doby nemá Martin Lukeš sobě rovného a jeho role kapitána je více než zpochybnitelná. Jeho sportovní výkonnost má přímo úměrnou klesající tendenci, respekt k trenérům je ten tam a o tmelení kabiny nemůže být ani reč. Martin to umí s vedením a má kolem prstu omotanou velku skupinu fanoušků, kteří mu pod skořápkou legendy dokáží odpustit úplně vše bez ohledu na to nejdůležitější, jaký přínos má Martin Lukeš pro hru Baníku Ostrava. A tak se smlouva s klubem neustále prodlužuje a prodlužuje. Neotřesitelná pozice, vyhovění klubu s bedlužností, která byla nutná pro udělení prvoligové licence a chybějící adekvátní nabídky. Proto se sice podmínky zhoršují a zhoršují, ale pořád je to na poklidný ostravský život rádoby fotbalové celebrity. Baník Ostrava potřebuje nejen útočníka, ale také běhavého tvůrce hry. V rámci chybějících financí nám bohužel nezbývá nic jiného než spoléhat na dvě legendy. Jedna se už nikdy nezlepší, protože léta nezastavíš a fotbal se zrychluje a zrychluje a druhá žehrá na to nejdůležitěkší co máme a to je zdravíčko. Z minulosti se žít nedá a jednou to příjde i na Jaromíra Jágra...