
Nulová motivace.
Pokud se nestane zázrak a nenajde se soukromý investor, tak Baník na Bazalech končí. Končí tam i fotbal, končí se tam se sportem. Mediálně prezentovaný majitel pan Adámek spoléhá na pomoc města. Zakopaný pes má dva hroby. Za prvé, jestli vůbec pan Adámek je majitelem Bazalů, za druhé město bude postrádat chuť, vůli a peníze rekonstruovat ve městě dva stadiony, když ztěží sežene penize na ten jeden, více funkční. Fotbalový stadion je navíc pro soukromé investory nezajímavý produkt. Stávající majitel Baníku prodal Bazaly za ranec i s několika desítkami milionů v zástavě. Aby pro kupce a nového majitele Bazalů byla nově nabytá věc zajímavá, musí ve spolupráci s městem promyslet jinou zajímavější cestu, než dále dělat něco pro lidi a sport. Tato cesta se zdá být nalinkovaná.
Nutnost zástavu splatit a vydělávat povede ke tlaku na město, aby tamní zastupitelstvo co nejdříve schválilo změnu územního plánu. Nové nákupní centrum, byty, možná i postomoderní městské lázně jsou daleko spolehlivějším pramenem a tokem peněz, než ve spolupráci s pochybným pozemkovým spekulátorem shánět české a evropské peníze na přestavbu staričkého stadionu, jehož lokace zcela odporuje požadavkům moderních fotbalových stánků. Obliba mezi fanoušky, historie a tzv. specifický geist nemůže porazit komerční hledisko. Těžko chtít po zastupitelech, aby opustili myšlenku developerskou a ziskuchtivou na úkor potřeb lidí, kteří milují svůj klub. Stávající přestavba Vítkovic není totiž zcela pokrytá a jistá. Jen hazardér by šel do tak nejistého podniku. Jistý příjem z prodeje či pronájmu bytů, kancelářských ploch veme poslední vítr z plachet fanouškovi Baníku Ostrava.
Rezervujme si termín pohřbu na květnový víkend 12. a 13. Symbolicky nám budou kondolovat slávisté, kteří ví, co je to přijít o oblíbený Eden a absolvovat dlouhá léta ve vyhnanství. Sešívky se nakonec dočkaly. Snad nebudeme mít šediny, až přijde řada na nás.