
Poslední poděkování Lukáši Přibylovi.
Byl to prima chlapík. Nikdy se nepovyšoval nad normální fanoušky. Jako Baníkovec jsem si při každé návštěvě Dolíčku připadal jak ve vlastní rodině, kdy nebyl problém vysílat internetové rádio pro naše fanoušky souběžně s vysíláním pro Klokana, vždy se dalo zajít do VIP zóny, na tiskovku, i do jeho kanceláře. S tím ostře kontrastoval přístup naší generality, kde vás málem bodyguardi vyhazovali z tiskovky, byl zákaz kladení otázek, natož tak si v poklidu v mix zóně povykládat s jakýmkoliv hráčem. Lukáš vždy vyšel Baníkovcům vstříc. Nechal udělat provizorní tribunu, jak jsme měli lauf a přijelo nás na pět stovek pro výhru 0:2 na vlně s útokem Svěrky, Magič. Vše se událo v přátelské atmosféře. Jeho život ve spěchu se zastavil na číslovce Kristově. Je jedno, jestli dělal pro Bohemku nebo Spartu. Tohoto člověka je škoda. Lukáši díky za vše, nikdy nezapomenu na tvůj úsměv, jak jsi poslouchal mou krátkozobáckou chacharštinu při cestě do Prahy tvým bourákem, ty jsi ještě mluvil a já měl větu s krátkou intonací dávno vyslovenou. Odpočívej v pokoji!!!