
První bodnutí nožem.
Karel Večeřa nezažil dobrý zápas. Jeho svěřenci za stavu 2:0 zbytečně dali do banku vlastní čest a oblibu svých věrných fans. Není to poprvé, kdy se nějakému trenérovi nepovedlo střídání. Našemu tréňovi se to poprvé stalo. Co baníkovec na tribce, to trenér...takže Karle, nic se nebude přepínat, až si toto vyžereš.
Jean Claude van Metelka, univerzální ostravský voják, dejme tomu jediná možná varianta náhrady za zraněného kapitána Tomáše Marka ( mezi náma, když už si hrajeme na brouky Pytlíky - když se Byzi s Markem prolíná, proč nepočítat s variantou mít na lavce ještě jednoho stopera....jak já nenávidím žlutou emulzi svalového hnusu, Renda sei bald gesund bitte! Danke).
Klobouček pane Karle za soudnost a sebereflexi, ale proč, když je zápas veden v obrovském tempu, nejde na levého halva na plac Tesařík, když už jste teda v tom Egyptě zapařili a dali to dohromady? Ten by tempu stíhal a my bychom nemuseli sledovat kačenní kreace pana kdo pozdě chodí Baníku škodí? Nezachytil tempo zápasu...ono zkuste vysvětlit obyvateli Česka, proč v Tokiu nestačil naskočit do šikanzenu, který nemá zpoždění? To jde jen v Troškově Volyni.
Trenér nezakrýval překvapení ze snůšky vulgarismů jedovatých tribunních hadů. Ale na druhou stranu, my pro Baníček žijeme a dýcháme a zklamání z neúspěchu je o to větší. Skousnutý jazyk z tolerance Čoupka vydá ze celou nervovou soustavu, tak proč ještě další žilní třešinka na spánku? No nic, když nejde o život ide o velké kulové.