
RAFAN z Plzně v prodeji před Bohemkou
2. března 2008
Jak Bony trubke pozbyl.
výňatek :
…Čas se plni a tak se zvedame.
Hladni jak oficyři šmarujemy na stadion.
Jak my se pomahame ku arealu, tak vustrety ku nam expanduju jacysyk Banikovci, keřy mujum zvlaštni poslani.
Vyrame na nich nechapavě.
Štyre chlopiska vleču za nohy a ruki jedneho komplet zliteho, bravka ožraleho.
Tyn je tak chlastem zkrušany, že nevi kde je ani či je.
Rohlik nam kvintne na pysčisku přy tym jak ich sledujemy.
"He! Prvy padly se už vynaša." Mluvi kdosyk do neurčita.
"A to eště zapas nezačal!" Namrdanec je komplet cely svliknuty a chvilek položeny na asfalt parkplacu, aby se jeho kolezy mohli spočnut.
Všymam se, jak sebu klepe od zymy. Vyglunda jak seismograf přy poplachu.
Zabylo nam ho lito a tak se pytame synku:
"Kaj ho smyčite?" "Do autobusu. Tamek se vychrape."
"A co, že se tylko zepsul?" "No to vite, slavil narozky a nehaltoval se." Je nam obeznamene a hned nato ho samozvani samarytani popadli a odkludili ho.
Pravim Milošovi:
"Tyn by sy zaslužil jakusyk medailu za chrabrost!" Sťaty jak žencovu kosu.
Na tym sportovnim plzeňskym stadioně mi je jedna věc fest sympatycka. Nevybiraju se žadne chechtaky za odložvehykly.
Kupiš se vlezarealku, ale za parkplac necaluješ.
Je mi jasne, že u ostravskych radnich podobna politika nebendže vyslyšena, až se dobuduje Městský stadion.
Ti se už beztak včilek nemožu dočkat až nas kibicuv odřu za parkovne. Vyhryzcy!
Paktujeme se před turnyketemi.
Ve vnitřku je bajzkde hrubo polišu rozhazanych. Akredytovani pořadatele robi Banikovcum filcunk v hadrach.
Ide to pomaly. Čtyre vstupy nestihaju pobrat telko, co nas do Plzně se přyšlo vyřvat.
Marťas mi v opovrženosti mluvi:
"Ty se dovnitřku nedostaneš, bo oni zechcance nepušťaju." "Ja, ja... To je fest vtipne, co?" Zapškle mu odvětim.
Kuknu na ryfle a konstatuju, že sou suchučke, akorat ide na nich rozpoznat mapa vyliteho piva. S tym se ale už neda nic robit, no ni?
Musym to dneska jaksyk přehryzt.
Peter se zazračnym uskokem dostal mnohem bliže ku turnyketum.
Poslucham ho, jak se začina přet s pajtašem ve svicave vestě.
Potvora mu maca, nohavice, rukavy a kapsy od bundy.
Všycko to bylo v cajku. Plaskulu nenašel, financ.
Až na jeden bebech v naprsni kapse.
Prevít ho vyzyva:
"Ukažte to! Co tam máte?" Sam sem zvědavy co mu tamek vyňufal.
Peter sy šmatra do kešeňkapsy a vyraz ma jak čorkař začatečnik.
Vytahuje jakusyk malunku ampulku s modru tekutinu.
Špekuluju co to ma.
Držy to v palcach jedne pazury a ukazuje ju novodobemu inkvizitorovi s vysvětlenim:
"To mum voňavke." "S tím Vás na Stadion nepustím! Odložíte si to tady u nás!" Peter přechaza do utoku:
"Jak nepustiš? To mum parfem, abych byl voňavy! Nebo ty chodiš na fotbal smradlavy?" Sem kus od nich daleko a dostat se tamek je včil nemožne skrz tlačenice a tak enym registruju, jak se ku tym dvum přyfařil fizl a začlo handrkovani o cypovinu.
"Dejte mi to do úschovy, nebo Vás tam nepustíme!" "No tak to ani za staru Blažkovu vam nesvěřym! To sy to budu opatrovat sam!" "Pojďte bokem ať nezdržujete! Dejte mi to, Vám říkám!" "To tak...!" Zlomil sy předlokti v pravym uhlu přy tym jak pazuru zaťal v pěst.
"Ja vam to tu ponecham a na koncu zapasu to budu mět vyčabrane, co?!!" Peter pokračuje ve zpucovani:
"Každy oficir bude smrdět na sto honů, co? Tak to ni, panove! To byla fest draha zaležitost na to, aby se to bajz keremu licianovi davalo do pazury! To mi věřte!" Sem v usměvu nad tym jak sy lajznul poliše častovat licianami. No eště, že čechačcy neznaju vyznam one hanliviny.
Ale stejnak, jak ho tak poslucham, skrz čeho se tamek pře, tak musym enym krutit palu, bo kibica kery sy sebu zbere na vyjezd voňavku...
Tak takeho kibica aby ček pohledal.
To už neni demence, tož už je maškarada imbecyla!
Ten Peter je razdva v ostudě.
A jak se eště potrpi v heroickym vykoně, zastavat svoje práva?
Zničeho nic, naraz se ze sektoru ozyva tahly chorál banikovske hymny.
Nam kibicum, co sme eště nebyli vpuštěni dovnitřku je jasne, jak vzajemny mač začal.
Musyme v poklidu vyčkat na odbaveni a tak se mi zachtělo to jaksyk uspišit.
Začinam tudyk na venku tak samo pět:
"...Neopustíme Tě! Nikdy Tě nezradíme!..". V momentě sem strhnul všyckych kol dokola.
Peter samosebu neostal pozadu a štuby s ochranku enym vyděšeně kuli očiska.
Je jim už jasne, že to neudrža na uzdě, bo dav teho pomaleho tempa ma už plne buty.
Peter mavnul pařatem, bo mu došla plamenna řeč a odkludil se na sektor.
Estli aji s parfemem? Tak to mi jaksyk uniklo.
Za chvilek přychazym na řadu ja. Foťaku se nik nevšyma a tak sem vyplivnuty mezy poslednima.
Rozhližam se a nachazym enym Petra.
Idu ku nimu.
"Cos to sebu mněl? Voňavku?" Peter se grymasi, jak by byl z pakarny propuštěny na reverz.
"A čimu sy ju bral na fotbal? Ti šrame v pale?" Chcu se dopatrat jeho novych moresu přy vyjezdach.
"A co by mi šramalo?! Sem ju zapomněl vytahnut v autě, no! To je všycko! Ty z teho zas robiš kovbojku!" Zle po mně vyjel.
"...A nechali ti ju, nebo zju odevzdal?" "Začalo se zpivat, tak sem se snima už nemoh hadat a tak sem jim ju nechal." Kaboní se.
Postavame na plošině nad sektorem a nevidime na hracy plochu, skrz kibicuv, keřy sou ku nam otočeni hřbetami.
A naraz nečekaně všude dokola kolem nas se rozěřvu všecy:
"Gool...!" Poskakavani a obimani se.
Kuknem s Petrem na sebe vyplašeně.
"A hrome! To sme asyk o cosyk přyšli...!" Rozprchli sme se do davu, abychom aspoň zmerkli, jak se naši hrači raduju na ploše.
Baník se ujima ve třynacte minutě vedeni 0:1.
"Kery je tym šťastlivcem?" Optal sem se kerehosyk.
Odpovězene mi bylo, jak se jedna o Mageru. Uznale kyvu gembu.
Vyram na naše Grypeny a konstatuju, jaky je to bardzo fajny pohled na bilunke drezy, co mujum obliknute.
Zato vyhled na hracy plochu je přymo otřesny.
Sektor hosti se skoro vubec nesvažuje.
Ma absolutně minimalni stoupani a tymu ludě na hřyště viďa huře jak cypatě, bo funi jeden druhemu do týla.
Za branku je tak zdeset metruv travnate plochy a potem eště tartan s atletycku osmidrahu.
Jak sou akteři na druhe polovicy hřišťa, tak přypominaju barevne rajznegle na nastěnce.
Balon už vidět zcela neni!
No nic pro fotbaloveho fajnšmekra.
Hledam rafansku ekipu. Všymam se, jak je aji sousedni sektor pro nas zpřystupněny.
No, hrubo nas tudyk se doštrachalo!
Kotelnicy spušťaju choral na uctěni družby:
"Ja kocham GieKSu..., na, na na...." Je tu s nami dost katowičaků a tak se mi onen popěvěk jevi vic jak trefny.
Našel sem enym Bonyho.
"Tak co? Nebojacny vstup do zapasu, co?" Mluvim na niho.
"To bezesporu!" Odvěti mi Bony a hned nato se mě pyta:
"Ty sy teprem včilek se sem dostal?" "No ja! Šak sem byl mezy poslednyma vpuštěny." Obeznamil sem ho.
"Tak sy gola nezmerknul, co?"
"Ni." Bony se dovtipil:
"Tak to ani neviš kery je v zakladni sestavě, co?" "Nevim. Kery? ...Bolf?" Ve vteřyně sem sy dal do souvislosti jeho divnu otazku.
Bony mi potvrzuje:
"Přesně tak! Bolfík ma obnovenu premieru." "Šak už bylo načase...!" V tom, jak by chcel Bony potvrdit moje slova, vytahuje z bundy svoju pišťalu a dluze trubi na ňu.
Je to šilený zvuk louděny luftem z pajšlu. Dluhy ohlušujicy ton, kery spiše všyckych kibicuv paralyzuje.
Popravdě umornějši, jak dělobuch od A.C.A.B.-ů. A to už je co řect...!
Semotamo ju Bony zbere sebu na fotbal a jak ju vytahne, tak každy se od něho pomaha jak može, bo je to k nevydrženi.
Bony tryzni Banikovce:
"Eéééééé-ééééé..." Nakvap se od něho kludim…
Hvězdáá Baník, hvězdá Baník... Ejá, ejáá... Hvězdáá Baník!
LADIN bin