
Zjevuje se nám brněnská bárka.
Baník Ostrava má po porážce se Slováckem nakročeno k sestupu. Tabulková vize počítala s tím, že porazíme doma Slovácko, Duklu, Příbram a Hradec a přivezeme alespoň po bodu z Žižkova a Slavie. Tento plán, abychom nenásledovali Ústí a Brno, která sestoupily po podzimních méně než 13 bodech, dostal první vážnou trhlinu. Spíše se to jeví takto, že se zaraduje jezden z trojice my, Budějovice a Žižkov. V současné době tlačí baníkovskou botu čtyři velké problémy.
1. Trenér Malura. Dostal životní šanci v nejtěžším období vést svůj vysněný prvoligový klub. Musel splnit veškeré pokyny ohledně výprodeje kádru a navíc se vtělil do nešťastné role mediálního mluvčího. Bláboly o nasazení jen charakterových lidí do zlomové situace Baníku (ve skutečnosti šlo o to, hrej s tím co máš, tudíž s levnými odchovanci, či odloženými hráče) nás poslílá ke dnu. Akce echo či bumerang se mu vrací. Bumerang číslo jedna je kritika novodobého Zehera Ferenčíka (stejná národnost a nulový herní projev je podobnost čistě náhodná). Proč teda třeba tento charakterový kluk vydržel na hřišti se Slováckem 80 minut? Neberu to, že není kdo na lavce lepší. V naši situaci není rotace na škodu, samozřejmě kromě obrany, která se díky Vomáčkovi, Markovi, Zawadovi a Cvernovi ustálila. A co jako má být Malchárek? Osoba pana Malury trácí poslední obrysy serioznosti. Jsme kousek za půlkou podzimu. Na kvalitního trenéra nejsou prostředky. Ale má cenu, aby se tady trápil lodivod, co uhrál jediný bod, nezlepšil ani o píď herní projev týmu a ještě poškozuje klub a provokuje svaz mediálními výstřelky? V této krizové situaci není nač čekat do zimy. Nemůžeme vyhodit 11 lidí, tak ať to zkusí zase někdo jiný s oním čistým charakterem.
2. Vůdce kabiny. Tady jen stručně, herně slaboučký Lukeš na hřišti, trenér bez autority Malura, vykartovaný Svěrkoš a nebo se udzravující Jankulovski? Zatím přesvědčil Vomáčka a to je slávista...
3. Hra záložní řady. Góly by dával Svěrkoš, a včera by se možná i s tím Slováckem trefil. Nebo aspoň udělal více standardních situací. Tvorba hry stojí na Lukešovi. Ten již ale na první ligu rychlostí nestačí. Tento handicap by mohl být nahrazen dobrým zahráváním rohů a trestných kopů. Ani toto se nedaří. Proto Baník nevyprodukuje ani možnosti pro útočníky. Parodie Malchárka na levém záložníkovi, či baletní kreace Polačieka napravo...Gregušovi je po třiceti sekudnách odpuštěna jasná žkutá karta. Sám Droppa hrající první poločas na krev dozadu i dopředu, to je zoufale málo. Dnešní fotbal se rozhoduje v záloze. Čím pokoříme další soupeře pro nutné body?
4. Svaz a rozhodčí. Do posledního se lehce kope. Na něho spadne i záchod. Mrtvému není třeba zimník. Člověk znalý zákulisí české kopané a rozhodcovské mafie ihned pochopí, že pokora a mlčenlivost růže přináší. Jech, Kocián a včera asistent Gallo (příjemně jsem byl překvapen, že nás tentokrát nezařízl náš obvyklý kat a šidící městký policista Příhoda), body nám nikdo nevrátí. Dáša trestá, netrestá, nebo jak to bude? Nečekejme ani zrnko podpory, ba co víc, stále sílí teze o tom, že když už ten Baník je tak na sračky, jak bylo Brno, tak ho doražme a pošleme do druhé ligy. Sportovním arsenálem toto těžko přebijeme.